Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití hodnotících a měřících nástrojů pro hodnocení potřeb pacientů s tělesným znevýhodněním
NEUGEBAUER, Jan
Tělesné znevýhodnění je velmi diskutabilní téma z pohledu terminologie,variability i specifik péče. V souvislosti s touto problematikou nahlížíme na celý koncept v rámci analýzy a uspokojování aktuálních potřeb, které se výrazně odlišují v závislosti na druhu, míře a reverzibilitě znevýhodnění. Obecné potřeby bývají stálé, avšak u těchto pacientů bývá výrazněji ovlivněno spektrum potřeb, které se v souvislosti se znevýhodněním modifikovali, nebo které nově vznikli. Pro pečlivou analýzu lze využit hodnotící a měřící nástroje, zaměřující se na problematickou oblast (např. soběstačnost či rizikové faktory) nebo komplexně na míru znevýhodnění. V České republice jsou aktuálně evidovány pouze nástroje specificky hodnotící každou oblast separovaně.Implementace komplexního nástroje by mohla přispět ke zlepšení péče o pacienty s tělesným znevýhodněním v klinické praxi. Cílem disertační práce bylo analyzovat dostupné hodnotící a měřící nástroje pro hodnocení pacientů s tělesným znevýhodněním v ošetřovatelství, zmapovat poskytovanou péči o tyto pacienty a analyzovat problematické situace, které jsou u pacientů s tělesným znevýhodněním v průběhu hospitalizace přítomny.Pro zpracování práce byl využit mix metod za použití techniky dotazníkového šetření a metody Focus groups. Dotazníkové šetření probíhalo u dvou skupin označené jako A a B. Výzkumný soubor A měl reprezentativní charakter a byl tvořen sestrami z celé České republiky. Výzkumný soubor B byl tvořen pacienty s tělesným znevýhodněním. V rámci sběru dat byly konstruovány dva odlišné dotazníky ? nestandardizovaný pro výzkumný soubor A se zaměřením na využití hodnotících nástrojů, práci s výsledky, doporučení pro praxi a pojetí konceptu tělesného znevýhodnění;a kombinaci standardizovaného dotazníku WHODAS 2.0 obohaceného o nestandardizovaný blok otázek pro výzkumný soubor B, zaměřující se na pojetí vlastního těla a koncepci kvality života. V klinické praxi se používání obecné standardizované nástroje, zejména pro hodnocení rizika pádu (Conley scale a Morse Fall Scale), hodnocení rizika vzniku dekubitů (Braden scale a Norton scale) a hodnocení soběstačnosti (Barthel test, test instrumentálních všedních činností). V rámci aktivního vyhledávání specifických potřeb sestry také hodnotí oblast aktivity, motivace, mobility a výživy. Oblast sexuality a spirituality není v klinické praxi adekvátně hodnocena a sestry uvádí, že tato témata jsou stále tabuizována a považují za vhodnější alternativu, aby tyto domény zajišťovali jiní specialisté. Pro oblast hodnocení by ve své praxi přivítaly jak nástroje pro hodnocení rizika vzniku dekubitů ? Waterlow Scale, Knoll Scale nebo Shannon Scale; nástroje pro hodnocení rizika pádu ? Morse Fall Scale, Conley Scale nebo Tinetti scale; nástroje pro hodnocení soběstačnosti ? Barthel test, test instrumentálních všedních činností. U pacientů s tělesným znevýhodněním je aktuálně nejvíce problematickou doménou inkontinence moče, bolest a psychická oblast se zaměřením na sebeúctu a pocit bezpečí a jistoty. Sestry by pro využití v klinické praxi rády uvítaly komplexnější nástroj pro hodnocení problematiky tělesného znevýhodnění a pro tuto oblast by přivítaly i edukační kurzy, které jim pomohou této problematice více porozumět. V klinické praxi se používají standardizované i nestandardizované nástroje pro hodnocení pacientů s tělesným znevýhodněním. Mnoho ze standardizovaných nástrojů by respondenti uvítali ve své praxi a je doporučují pro využití v celé České republice. Pacienti s tělesným znevýhodněním velmi často trpí rizikem vzniku dekubitů, pádů, rozvojem infekcí, psychickými obtížemi a bolestí. Jako doporučení pro praxi souhlasíme s implementací standardizovaných nástrojů do klinické praxe. Nástroj WHODAS 2.0 je vhodně nastaven pro analyzování úrovně znevýhodnění a poukazuje na znevýhodněné oblasti. Dále může sestře pochopit náročnost onemocnění a dopadů zdravotních komplikací na psychickou i fyzickou stránku, která znemožňuje vykonávat standardní práci.
Ošetřovatelská péče z pohledu tělesně znevýhodněného pacienta
HOMOLKOVÁ, Eliška
Hlavním cílem výzkumu bylo analyzovat subjektivní pohled pacientů s tělesným znevýhodněním na poskytovanou péči v lůžkové a ambulantní sféře zdravotnických zařízení. Výzkumná část bakalářské práce je zaměřena na vnímání poskytované péče tělesně znevýhodněným pacientem a je zpracována za pomoci kvalitativní a kvantitativní metody. První část se zaměřuje na kvalitativní výzkumné šetření a základní údaje o informátorech, druh tělesného znevýhodnění a zkušenosti s ambulantní a lůžkovou sférou. V této části jsme také mapovali pozitiva a negativa prostředí, komunikaci a postoj sester z pohledu pacientů s tělesným znevýhodněním a technické inovace, které by v ošetřovatelské praxi uvítali. Druhá část výzkumného šetření byla zpracovávána kvantitativní metodou za použití ankety, jako techniky sběru dat. V této části jsme ověřovali stanovené hypotézy a výsledky kvalitativní části výzkumného šetření. Výzkumný soubor byl tvořen 10 informanty a 61 respondenty z řad osob s tělesným znevýhodněním, konkrétně s přítomnou paraplegií. Kvalitativní výzkumné šetření probíhalo v období listopadu až prosince 2020 a po teoretické saturaci byly jednotlivé rozhovory analyzovány, kódovány a kategorizovány. Kvantitativní výzkumné šetření probíhalo v období března a dubna 2021 a po ukončení sběru dat proběhla frekvenční a deskriptivní analýza. Pro každou z hodnocených oblastí bylo vytvořeno grafické znázornění. Výsledky naší studie poukazují na vyšší míru spokojenosti s ambulantní sférou, která je také preferována při výběru možnosti léčby, dispenzarizace apod. Výsledky výzkumného šetření dále uvádějí umožnění použití euroklíče, úpravu prostředí včetně sociálního zařízení, modernizaci prostoru a vybavení jako návrhy technických inovací ze stran tělesně znevýhodněných pacientů, které by požadovali v ambulantní sféře. Vzhledem k rozpracování jednotlivých pozitiv a negativ doporučujeme využití spíše ambulantní léčby či přechod do komunitního ošetřovatelství v případě, že je tato možnost dostupná.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.